Holka z Vonoklas - náramky
Drobnosti s příběhem, tvořené s láskou a pro radost
Něco o mě
Jmenuju se Katka, od malička žiju ve Vonoklasech, i když jsem rodilá Pražačka, ale ve Vonoklasech se tak trochu zabydlel už můj praděda, fotbalový trenér Dukly - Jaroslav Vejvoda, který sem jezdil hlavně na léto. Když mi bylo 6, rozhodli se rodiče se přestěhovat a zakotvili jsme tady. Spousta lidí tady z okolí mě ale spíš zná jako ,,Sedmikrásku,“ protože to byl můj aroametrapeutický salon v Dobřichovicích, který jsem měla 8 let, ale díky miminku jsem prostor pustila a s kosmetickou péčí a masážemi jsem se na čas rozloučila, i s prostorem Sedmikrásky.. Momentálně jsem maminka, ale pořád Holka z Vonoklas, i když jsem se teď přesunula k Berounce a jsem víc v Černošicích..Ale jako Holka Z Vonoklas tvořím dál :-)
Jak to vzniklo
Začalo to, když mi bylo asi 9. S kamarádkou Zuzkou, kterou znám ještě z doby, než se narodila :-) Jako skoro roční jsem se chovala u její mámy, když jí měla v bříšku. Vyrostly jsme spolu, skoro jako sestry.. Hrály jsme si spolu skoro každý den, byly jsme sousedky, chodily spolu od první třídy celou základku, seděly jsme spolu v lavici, zažily jsme spolu skvělé dětství, kdy jsme si hrály v domečku na zahradě, spaly na zahradě ve stanu nebo pod širákem, stavěly si, i s našimi bratry, bunkry,.. Kromě her jsme taky řešily náš byznys :-) Zkoušely jsme opravovat kola, mýt auta, prodávat limonádu, a taky vyrábět mýdla. Nápady to byly dobré, ale jsme na konci vsi, u lesa, kde moc nikdo za našeho dětství nechodil. Dnes tudy vede turistická trasa…Dnes by to šlo líp. Takže naše dětské podnikání nemělo moc úspěch, jen u naší rodiny.
Jako dospělé jsme se nevídaly moc často, žily každá jinde a trochu jinak, ale jednou za čas jsme se sešly. A jednoho dne jsme se bavily o našem dětství a vznikl nápad – zas zkusit něco vyrábět. Já měla salon, Zuzka zaměstnání, chtěly jsme ale něco k tomu, co nás bude bavit a sejdeme se díky tomu častěji a podpoříme se ve svých nápadech, které zrealizujeme, když nebudeme každá sama.. Zuzka ale díky práci a málo času z plánu nakonec couvla. Mrzelo mě to, ale nevzdala jsem se a šla do toho. Původně jsme chtěly i šít a dělat spoustu věcí, protože každá umíme něco jiného. Nakonec jsem se ,,našla“ v tvorbě náramků, kdy mě baví vymýšlet různé kombince, názvy, i účel náramku ( poděkování někomu, osobní talisman, spojení náramku s důležitou životní událostí, etpou,..). A moc mě to baví..